Historie sboru
.
Počátkem 19. století zachvátila brněnská předměstí řada zhoubných požárů tak, jak jsou uvedeny v kronice města Brna.
 |
V Lískovci vyhořelo 29. listopadu 1817 13 chalup a statků . Po tomto požáru nebyl zaznamenán žádný větší požár v naší obci až v roce 1902.
Teprve po tomto požáru shledalo občanstvo, že jest hasičského sboru velmi zapotřebí. Dne 6. ledna 1903 občané utvořili sbor a obecní starosta je vybídnul , by se o svých stanovách uradili a usnesli, by je pak obecnímu výboru k schválení předložili a po schválení jejich učinili to, čeho podle zákona spolkového dále jest potřebí k tomu, aby se sbor řádně ustavil.
Dne 3. ledna 1904 byla svolána ustavující schůze, byl proveden zápis přistupujících členů, jichž se za činné členy přihlásilo 31. Po vykonaném zápisu byl přečten výměr c.k. okresního hejtmanství v Brně, kterým byly stanovy nově tvořícího se sboru dobrovolných hasičů schváleny. Tímto přistoupil Starý Lískovec již jako 57 člen župy 16 k České ústřední jednotě hasičské pro Moravu a Slezsko
Výboru bylo uloženo, aby do tří neděl zaopatřil veškerou výzbroj a všechny potřeby pro sbor.
Nový výbor rozeslal všem pojišťovnám, jakož i slavnému obecnímu výboru žádosti o podporu, které se mu v hojné míře dostalo. Sbírka provedená po obci vynesla 700 korun. Byla nakoupena potřebná výzbroj a výstroj a zakoupena ruční stříkačka
- června 1905 byla projednána stavba hasičského skladiště, kterou podle plánu postavil stavební podnikatel Jan Hanák za 180 korun. Slavnost svěcení skladiště a stříkačky byla stanovena na 20. srpna 1905.
Dne 8. září 1909. Sbor dobrov. has. v Lískovci byl přítomen příjezdu jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. do Střelic.
Činnost hasičského sboru od založení do roku 1910 byla velice aktivní nejen zásahy u požárů, ale i pořádáním různých zábavných a kulturních podniků, kterými byly získávány finanční prostředky na další doplňování výzbroje a výstroje. Každým rokem byla pořádána letní slavnost - výlet na Kamenný vrch, kde byla lidová veselíce, na podzim vinobraní a Martinské hody a v zimě ples a věneček.
20, února 1910 rozhodl se výbor, že je nutné založit hasičský dorost. Za tím účelem byla svolána schůze, proveden zápis přistupujících členů hasičského dorostu , jichž se přihlásilo 15.
Od roku 1910 je ve sboru veden ošetřovatel, předchůdce samaritní stráže.
. Od roku 1914 výrazně klesl počet členů, neboť muži odešli do války. Kritická situace nastává v roce 1917, kdy na valné hromadě je dán návrh na přijímání za činné členy jinochy od 16. roků.
Konec války a zánik Rakousko – Uherska, s tím spojený vznik samostatné Československé republiky zasáhl pochopitelně i do vývoje hasičstva v českých zemích. Zákonodárný sbor ČSR přijal po vyhlášení státu zákon č. 11/1918, který mj. rozhodl o zavedení samaritní služby u všech sborů.
Náš sbor se v roce 1919 podílel na postavení pomníku obětem I. světové války, který byl 28. září 1919 odhalen. Z řad hasičského sboru to byli 3 členové. Bratr Josef Kroupa byl posledním, který se po sedmi letech vrátil s legií přes Sibiř v lednu r. 1921.
- župu rozdělila mimořádná valná hromada 6. 6. 1927 v Brně. Do nové 55. župy se přihlásilo celkem 16 sborů ze zmíněného Sdružení: český SDH Brno, Bohunice, Husovice, Juliánov, Jundrov, Královo Pole-město a strojírna, Nový a Starý Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obrany, Slatina, Tuřany, Žabovřesky a Židenice.
Všestranná činnost sborů kulminovala ve 30. letech 20. století. Ve své činnosti sjednocovaly členy bez rozdílu národnosti, rasy, vyznání, politické a sociální příslušností.
20-ti leté výročí trvání oslavil sbor 2. června 1923 poplachovým cvičením (tehdy sbor již vlastnil kombinovanou stříkačku) a odpoledním cvičením mužů se sekyrkami na cvičišti před Sokolovnou,
V roce 1930 vlastnil sbor již automobilovou stříkačku, a díky mladým členům se s úspěchem zúčastňoval různých soutěží. 8. 6. se uskutečnila v Komíně velká soutěž obratnosti při řízení autostříkaček pro brněnské sbory. Udílely se 3 ceny, z nichž první byla putovní. Byla to „Zlatá přilba" s vyrytým věnováním od Hasičské vzájemné pojišťovny v Brně. 2. ročník se konal 14. 6. 1931 rovněž v Komíně, 3. pak 5. 6. 1932 ve Starém Lískovci. Soutěžilo se v rychlosti oblékání do stejnokroje, obracení autostříkaček na zvoleném obrazci na náměstí, jízdě vykolíkovanými nebezpečnými zatáčkami, výměně kol, obsluze stříkačky atd. V té době se také začala hrát operetních představení s úplným orchestrem pod taktovkou pana Pirochty a režie pana Oldřicha Ševčíka.
V roce 1933 byla postavena benzinová stanice , která však byla brzy zrušena..
V době obou mobilizací v r. 1938 nařídil celostátní Svaz všemu českému hasičstvu pohotovost. Po Mnichovu takřka ustala dosud úspěšná hasičská činnost a spolkový život. Hasičským sborům bylo dokonce nařízeno vyškrtnout všechny nearijské činné, čestné a přispívající členy. Jejich vyřazení se hlásilo české zemské Jednotě na Moravě a odpovídal za ni starosta sboru. Během okupace byl velmi aktivní divadelní soubor, který uváděl hry českých autorů a skladatelů.
Při osvobozování naší obce prokázali členové hasičského sboru svoji zdatnost. Při leteckém náletu byl zasažen dům pana Machálka na Malé straně a současně od hořícího automobilu se vzňalo stavení pana Kellnera. Oba požáry byly v krátké době likvidovány. Při dalším leteckém náletu byla zasažena stavení pana Dubšíka a pana Kříže. Sbor byl opět okamžitě na místě, mezitím bylo letecky zasaženo stavení pana Morávka, pana Rušky a pana Švestky, Sbor se přesunul s dvěma proudy na stavení pana Švestky a pana Rušky, jedním proudem na stavení Dubšíkovo. Stavení pana Moravka nebylo možno hasit pro nedostatek hadic a proto, že bylo pět požárů nejednou.
Ve večerních hodinách bylo opět letecky zasaženo stavení p. Doležala, které bylo v krátkosti uhašeno, Malé požáry u paní Brücknerové a pana Demla byly uhašeny členy sboru ručním hašeném. Ve čtvrtek 26. dubna ráno byl definitivně zlomen odpor německých vojsk a město Brno i přilehlé obce byly opět svobodné.
Jíž před únorem 1948 se komunisté všemožně snažili o zvrat nejzákladnější zásady hasičstva – apolitičnost. Počátkem 50. let způsobily zásahy státní a politické moci rozpad zemských jednot . Zákon č. 62/1950 Sb. svěřil odborný dozor nad hasičstvem národním výborům prostřednictvím okresních velitelství požární ochrany.
45 výročí svého založení oslavil sbor poplachovým cvičením a slavnostní schůzí. K tomuto jubilejnímu výročí byle uvedena divadelním souborem pohádka. Požární sbor byl omlazen, v této době již vlastnil automobilovou stříkačku zn. FIAT.
K největšímu rozvoji našeho požárního sboru došlo v letech 1946 – 1958. Již nestačili místnosti stávající požární zbrojnici a proto byl pronajat sál u pana Vršky "Na zámečku". Divadelní soubor nastudoval a uvedl několik loutkových pohádek. Tento soubor od loutkového divadla přešel na ochotnické divadlo. Soubor uváděl hlavně operety, které se těšily velké přízni občanů. Velkou zásluhu na úseku této činnosti má p. Stoklásek, který byl duší celého souboru.
Velmi dobře si vedla mládež - žáci, žačky, dorostenci a dorostenky. Místní jednota v této době obesílala celostátní soutěže požárních družstev i devíti družstvy, což bylo víc jak 80 cvičících.
Hlavně zásluhou pana Františka Kupčáka měla naše jednota tak širokou základnu mládeže. V roce 1954 žáci pod vedením p. Kupčáka a p. Lad.Bartoňka dosáhli dosud největšího úspěchu v požární soutěži. Družstvo postoupilo až do závěrečného kola celostátní soutěže, které se konalo v Praze, kde po boji obsadili druhé místo.
V tomto období se sbor zúčastňoval spolu se sousedními sbory a VPÚ likvidace několika větších požárů. Byly organizovány žňové hlídky dospělých i mládeže. Mládež měla 2-3 stanoviště v blízkosti železniční trati, kde hrozilo největší nebezpečí vzniku požáru obilí od jisker z lokomotiv. Výbor sboru v této době začal uvažovat o stavbě nové požární zbrojnice. Tato akce se uskutečnila v roce 1957.
V roce 1958 bylo 55 výročí založení sboru oslaveno schůzí konanou "Na zámečku'* uprostřed prací na stavbě požární zbrojnice, která byla prováděna v rámci "Akce Z" pod patronací MNV. Stavba byla v roce 1959 ukončena a slavnostně předána předsedou MNV do užívání. Na stavbě požární zbrojnice bylo členy sboru odpracováno 44 000 brigádnických hodin. V této době jsme měli ve výzbroji požární vozy T 805 a dočku. V čele sboru stál Ladislav Bartoněk. Sbor se zúčastnil likvidace různých požárů a živelných pohrom. Za zmínku stojí požár v pivovaru a požár pavilonu na brněnském výstavišti.
Divadelní soubor se rozšířil o soubor mládeže, který vedl p. Oldřich Brückner. Tímto souborem byly uvedeny pohádky jako např. Pasáček vepřů, Stříbrná studánka, a jiné. Soubor dospělých pod vedením P. Stokláska uváděl během roku 3-4 představení. Celkové ocenění naší práce nejvyšším svazovým orgánem se nám dostalo dne 31. května 1968, kdy ÚV SPO udělil naší ZO čestný odznak "Za zásluhy".
Naší zásahové jednotce bylo uděleno radou NVmB "Čestné uznání i v r. 1969.
V průběhu tohoto období se u našeho sboru vystřídala tato technika : 8 Mercedes, Klockner, T 805, RN. Mimo tuto automobilovou techniku byly k disposici 2 agregáty na čerpání vody.
Při oslavě 70.výročí bylo provedeno poplachové cvičení za spoluúčasti hasebního okrsku a VPÚ Brno.
Za zmínku stojí účast naší zásahové jednotky u požáru v brněnské tepláme; za tento zásah bylo naší ZO uděleno "Čestné uznání" ÚV Českého SPO a "Pochvalné uznání" náměstka ministra vnitra České socialistické republiky s. Rajcharda.
V té době náš sbor byl vybaven technikou Sachsenring, CAS/1,5.
I nadále byla velká pozornost zaměřena na práci s mládeží. Soutěže v požárním sportu byly obesílány 3 družstvy mládeže a 1. družstvem mužů.
V roce 1974, kdy v čele naší organizace stála Štěpánka Holubářová, jako jediná žena v této funkci na území města Brna, dostalo se naší organizaci nejvyššího uznání a to "Čestného praporu "ÚV českého SPO.
V roce 1977 došlo v naší práci k výrazné změně. Na naši požární zbrojnici byla dislokována jednotka VPÚ.
- výročí oslavil sbor slavnostní schůzí konanou v sokolovně, při které byla zhodnocena činnost za uplynulé období a zasloužilým
členům byla předána vysoká svazová vyznamenání. Jako součást oslavy byla uspořádána výstava s požární tematikou. Další akcí byla soutěž v požárním sportu, které se zúčastnilo 7 družstev a vítězství si odneslo právě naše soutěžní družstvo. Nejlepším oceněním práce našeho požárního sboru při oslavě 75. výročí bylo požární vozidlo AVIA 30, které sboru věnoval ONV Brno I. V této době jsme měli již k dispozici CAS/T 138/ a společně s přenosnými agregáty a ostatní výzbrojí a výstrojí jsme byli vybaveni nejmodernější technikou
Při oslavě 80 výročí v roce 1983 jsme pořádali soutěž v požárním sportu konanou na hřišti TJ Tatran. V tomto roce naše soutěžní družstvo mužů navázalo na dřívější dosažené úspěchy v požárním sportu a postoupilo do krajského kola. Od r. 1983 zajišťovala naše jednotka po 5 let asistenční službu na Velké ceně Československa silničních motocyklů i automobilů a požární dozor při lesních úpravách na výstavbě nového Autodromu v Žebětíně.
V letech 1986 a 1987 byly sborem pořádány Mladé hody se stárky a každoročně pořádá sbor Ostatkovou merendu. V roce 1988 bylo provedeno vymalování celé zbrojnice, nátěry oken a výměna okapů.
V roce 1992 sbor přešel pod novou organizaci - Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska. Zásahová jednotka sboru je zřízena obcí. V 90 letech minulého století se činnost sboru soustřeďovala v oblasti kulturní pořádáním ostatků a dětských maškarních plesů, v oblasti výcviku je to účast na různých námětových cvičeních. V neposlední řadě je to činnost našeho soutěžního družstva, které v městě Brně v posledním desetiletí nenašlo přemožitele. Sbor přispěl finanční částkou na pomoc při povodni na Moravě v roce 1997. Také v loňském roce pomohl při povodni v Čechách, kam zásahová jednotka vyslala družstvo v počtu tří členů.
Ke konci bych chtěl připomenout některé ze členů jako Františka Klimeše – starosta sboru 1903-1919, Františka Kiliana starosta 1930-1947, Ladislava Bartoňka – předseda 1952-1972, Františka Maršálka - předseda 1976-1992 a Jana Brücknera - starosta 1992-2002. Dále je třeba připomenout naše zastoupení v reprezentačním družstvu československé republiky na soutěžích CTIF v roce 1969 v Rumunsku a v roce 1970 v Polsku bratry Martykánem, Brücknerem Františkem, Plškem Václavem, Kristkem Jiřím a Pavlem Stokláskem. Výsledkem bylo 2 x 1. místo v požárním útoku, bronz v celkovém hodnocení družstev a 4. místo ve štafetě na 4 x 100 m. Ovšem mezi hasiči nejznámějším se stal br. Pavel Stoklásek, který se stal náčelníkem hlavní správy SPO v České republice.